Njknknjkn

Disponible uniquement sur Etudier
  • Pages : 7 (1560 mots )
  • Téléchargement(s) : 0
  • Publié le : 29 mars 2009
Lire le document complet
Aperçu du document
Novopozitivismus (logický pozitivismus, logický empirismus) vznikl ve dvacátých letech 20. století jako filosofický směr, který si klade za úkol řešit vztah filosofie a vědy v otázce relevance výpovědi o světě.
Ti, kteří stáli u zrodu
Filosofové a filosofující vědci sdružení ve Vídeňském kruhu: M. Schlink, R. Carnap, O. Neurath, V Kraft, K. R. Popper… Názorově navazovalina myšlenky tradičních empiristů J. Locka, G. Berkelyho, D. Huma, J. St. Milla. Dalším předchůdcem novopozitivistů byl E. Mach (* Přerov) a to ve svém empirickém východisku. Autorem názvu pozitivsmus byl francouzský filosof A. Comte. Velkým impulzem pro vznik této teorie byla práce Tractatus Logico-Philosophicus, kterou napsal Ludwig Wittgenstein.
Tuto filosofickou koncepci nelzenaprosto jednoznačně a systematicky charakterizovat. Vývoj tohoto filosofického proudu zahrnuje širší časový i prostorový rámec, Vídeňský kruh, berlínská škola, lvovsko-varšavská logická škola, vlivy na filosofii v USA ve 40. až 50. letech. Základním postulátem obsaženým ve všech pracích byla představa, že jediné poznání, které je adeptem na skutečné poznání je poznání vědecké, že pouze věda můžeprezentovat věrohodné výsledky, které mají objektivní platnost a pravdivost. Tyto výsleky mohou být základem pro vytvoření racionálních základů lidského myšlení. Zároveň i odlišují a eliminují všechna jen zdánlivá tvrzení nevědecké metafyziky.
Novopozitivisté považovali filosofické úvahy postrádající souvislost s vědeckými procedurami a postupy za metafyziku. Novopozitivisté sami se pakpovažovali za vědecké filosofy a pozitivistická filosofie s stala synonymem pro vědeckou filosofii. V dalším se příspěvek zaobírá otázkami, které znatelně ovlivnily filosofické myšlení a koncepce vědy (jako jediný prostředek poznání skutečnosti).
[editovat] Empirismus
Z pohledu novopozitivismu má věda empirický původ. Experiment a vědecké pozorování jsou základem vědeckéčinnosti.
[editovat] Novopozitivistické dané
Dané označovalo prvotně data získaná pozorováním. Podle Schlicka je dané nejjednodušší, více nesporné. Pozitivista vychází z daného, ale toto dané může být pouze ukázáno. Východiskem vědy je ta samá „empirická realita“ stejně jako pro zdravý rozum. V protikladu k metafyzice není možné dané formulovat, ale je možné na ně pouze ukázat. DleR. Carnapa je „dané“ jednoznačně dáno a neexistují důvody pro jeho analýzu. Věda nemůže v otázce reálnosti daného zaujmout ani souhlasné ani zamítavé stanovisko, protože otázka sama nemá empirický význam. Toto stanovisko znamená že dané je přijímáno jako filosoficky neutrální. Původně v n. bylo za základ poznání považována fenomenalistická báze , obsahující zkušenosti pozorujícího člověka (prvníosoby). Filosofie měla logicky rekonstruovat empirické poznání redukcí všech vět a explicitní definicí všech vědeckých pojmů v jazyce základní báze. Jednoduché věty této báze jsou brány jako pravdivé a pravdivost vět složitějších je považována za jejich funkci. Tento metodický solipsismus byl opuštěn pro nemožnost překladu například tvrzení o fyzikálních objektech do tvrzení o fenomenalistickýchdatech první osoby.
Poněkud nelichotivé označení „mýtus daného“ získalo pozitivistické dané kvůli své rozporuplnosti. V dalším vývoji byla představa daného jakožto zcela nepochybného základu zpochybněna a opuštěna. Hlavním důvodem byla nutnost přijmout možnost upravovat (korigovat) výsledky pozorování na základě nových pozorování. To znamená, že dané a tedy i úvahy o něm se můžou měnit,čož je v jasném rozporu s původním tvrzením.
[editovat] Induktivismus
Induktivní strategii vytváření vědy rozpracovali ji F. Bacon aj. St. Mill formulací základních kánonů vědecké indukce. Novopozitivisté jejich výsledky přejali jako metodologický nástroj a zpočátku se jejich důkladnou analýzou nezabývali. Jestliže pozitivisté získali díky empirismu pevnou empirickou...
tracking img