Vztahy Maroka s Alžírskem

Politicko-vojenská úroveň

Na oficiální úrovní jsou Maroko a Alžírsko bratrské země, které spolu bojovaly proti francouzskému kolonialismu. Ve skutečnosti však v současnosti panuje mezi oběma zeměmi příměří, které je od vřelého bratrství daleko. Od roku 1963, kdy dosáhlo Alžírsko nezávislosti, se mezi oběma zeměmi odehrály dva bleskové konflikty. První z nich, který vstoupil do dějin pod jménem „písečná válka“, se odehrál hned v roce 1963. Příměří bylo vyjednáno pod záštitou Organizace africké jednoty, nicméně otázka hranic, která byla důvodem tohoto konfliktu, zůstala příměřím nevyřešena[1].
Další ozbrojené střety proběhly v únoru 1976 na území Západní Sahary[2] několik týdnů poté, co do této bývalé španělské kolonie napochodovalo na popud tehdejšího krále Hassana II 350 000 marockých dobrovolníků (tato nátlaková akce vstoupila do historie pod jménem Zelený pochod). Po tomto konfliktu došlo k přerušení diplomatických vztahů mezi Marokem a Alžírskem (7. března 1976). Diplomatické vztahy sice byly v roce 1988 obnoveny, statut území Západní Sahary však dodnes zůstává hlavním důvodem chladných vztahů mezi Marokem a Alžírskem.

1 Západní Sahara

Závažnou překážkou k marocko – alžírskému détente v otázce Západní Sahary je rozdílný postoj k Frontě Polisario. Fronta Polisario[3], která požaduje nezávislost Západní Sahary, vznikla již v roce 1973 a 27. února 1976 jednostranně vyhlásila na území Západní Sahary Sahrawi arabskou demokratickou republiku (RASD). Maroko považuje Polisario za alžírské „dítě“a bojí se, že v případě nezávislosti by Západní Saharu fakticky ovládlo Alžírsko.
Alžírsko naproti tomu považuje Frontu Polisario za legitimního reprezentanta saharského lidu, a požaduje pro obyvatele Západní Sahary právo na sebeurčení.[4] Obě země systematicky odmítají argumenty svého souseda a všechny snahy OSN o vyřešení sporu prozatím selhávají.
Zájmem Alžírska je především zamezit marockým expanzionistickým snahám, jelikož